Hruška – Pyrus – chutná v kompotu i zkapalněná.
Hruška patří vedle jablka k tradičnímu podzimnímu ovoci. Uvádí se,
že pochází až z Kavkazu nebo z Číny a ze starých spisů se ví, že
hrušku konzumovali lidé před více než 3000 lety. Ačkoliv je hrušeň ovocný
strom, pokud má vhodné podmínky pro růst a správné stanoviště, může vydržet až
200 let! Jedná se listnatý strom, z čeledi růžovitých, kromě sladkých
plodů se cení i dřevo. Nejvhodnější pro pěstování jsou místa s nadmořskou
výškou 200-300 m n. m. a s průměrnou roční teplotou 8° C. Kořeny hrušní
zasahují do hloubky až 3 metrů a pokud nejsou šlechtěné, mohou dorůst výšky až
20m, což samozřejmě znesnadňuje sklizeň. Plody jsou totiž poměrně křehké a při
pádu z výšky se znehodnotí. Nadšené využití tohoto ovoce dokládají i
zápisky antických autorů (viz Homér a Odyssea) a Julius Caesar byl pěstitelem
hrušní, dokonce se díky němu dostaly i na britské ostrovy.
Hrušek je opravdu spousta druhů, takže některé věci se budou podle
odrůdy mírně lišit. Ale obecně lze říci, že průměrná hruška má něco kolem
sedmdesáti kalorií – na sto gramů ovoce je osmdesát pět gramů vody. Z minerálů
v ní najdeme nejvíce draslíku (130 mg/100 g), ale také jsou zde
nezanedbatelná množství vápníku, hořčíku, fosforu, železa, mědi a jódu. Hrušky
obsahují kyselinu jablečnou a kyselinu citronovou, sacharidy, vlákninu, pektin
a silice. Z vitamínů je nutno zmínit A, B1, B2, B3, B6 a C (7 mg/100
g). Zralejší ovoce má menší množství ovocných kyselin a pektinu, ale větší
obsah sacharidů. Hrušky jsou
dobré na trávení a mohou omezit i vznik zácpy. I když
tady dost záleží od odrůdy. Ty šťavnatější a sladší mohou ve větším množství
dokonce vyvolat průjem, ty tvrdší, kyselejší nás naopak při řídké stolici
dokážou zachránit. Toto ovoce bychom měli jíst při problémech s ledvinovými kameny, při zánětech močových cest a při
prostatě. Také se doporučuje pro osoby ohrožené osteoporózou nebo
pro ty, kteří mají potíže se štítnou žlázou.
Neopomínejte hrušku ve svém
jídelníčku. Pěstují se odrůdy, které vydrží natrhané do jara, z máslovek
udělat kompot, jiné druhy usušit a oskoruše do bečky. Ať budeme je užívat
jakkoliv upravené, vždy nám popraví zdraví.
Slunné dny přeje bylinkář Standa.
Vyžadované informace. Váš email nebude zveřejněn *
Žádné komentáře