Vitamín B5

Kyselina pantotenová – křižovatka metabolických cest

Vitamín B5 je znám spíše pod názvem kyselina pantotenová.

Název kyseliny pantotenové je odvozený od řeckého slova „pantos“ – tj. všudypřítomný.

Vyskytuje se ve všech tkáních našeho těla a její funkce je nezastupitelná.

Byla objevena již v roce 1933 a dosud si získává velkou pozornost.

Účinky vitamínu B5

Vitamín B5 má v lidském organismu řadu nezastupitelných funkcí.

Mezi ty nejdůležitější patří zvýšení plodnosti, podpora dlouhověkosti a tvorba protilátek v těle.

Využívá se při infekcích, běžných obtížích jako jsou zácpa, průjem, zvracení, plynatost, léčba drobných popálenin, popraskaná kůže.

Dále zabraňuje stárnutí a šupinatění kůže, zlepšuje stav vlasů a jeho blahodárný vliv je popisován i při stresu a zvýšené duševní únavě.

Jeho nepostradatelný význam je v metabolismu lidského organismu.

Zde má význam pro účinek řady enzymů, které se podílejí na metabolismu sacharidů a cukrů, produkci glukokortikoidů a pohlavních hormonů.

Vitamín B5 je také součástí koenzymu A, který je důležitý pro přeměnu cukrů, tuků a mnohých dalších látek v našem organismu.

Právě pro jeho nepostradatelnost a všudypřítomnost je často označován za křižovatku metabolických cest.

Zdroje vitamínu B5

Nejbohatšími zdroji kyseliny pantotenové jsou játra, mléko, vejce a kvasnice.

Zajímavostí je, že vůbec nejbohatším zdrojem vitamínu B5 je tzv. mateří kašička, která je potravou pro vyvíjející se včelí larvu.

Pokud by včelí larva byla o kašičku ochuzena, nevylíhla by se z larvy královna, ale včela dělnice.

Předávkování vitamínem B5

Předávkování je prakticky nemožné.

Radost ze života přeje bylinkář Standa.