Kyselina pantotenová – křižovatka metabolických cest

Vitamín B5 je znám spíše pod názvem kyselina pantotenová. Název kyseliny pantotenové je odvozený od řeckého slova “pantos – tj. všudypřítomný“. Vyskytuje se ve všech tkáních našeho těla a její funkce je nezastupitelná. Byla objevena již v roce 1933 a dosud si získává velkou pozornost.

Vitamín B5 má v lidském organismu řadu nezastupitelných funkcí. Mezi ty nejdůležitější patří zvýšení plodnosti, podpora dlouhověkosti a tvorba protilátek v těle. Využívá se při infekcích, běžných obtížích jako jsou zácpa, průjem, zvracení, plynatost, léčba drobných popálenin, popraskaná kůže, dále zabraňuje stárnutí a šupinatění kůže, zlepšuje stav vlasů a jeho blahodárný vliv je popisován i při stresu a zvýšené duševní únavě. Jeho nepostradatelný význam je v metabolismu lidského organismu. Zde má význam pro účinek řady enzymů, které se podílejí na metabolismu sacharidů a cukrů, produkci glukokortikoidů a pohlavních hormonů. Vitamín B5 je také součástí koenzymu A, který je důležitý pro přeměnu cukrů, tuků a mnohých dalších látek v našem organismu. Právě pro jeho nepostradatelnost a všudypřítomnost je často označován za křižovatku metabolických cest.

Nejbohatšími zdroji kyseliny pantotenové jsou játra, mléko, vejce a kvasnice. Zajímavostí je, že vůbec nejbohatším zdrojem vitamínu B5 je tzv. mateří kašička, která je potravou pro vyvíjející se včelí larvu. Pokud by včelí larva byla o kašičku ochuzena, nevylíhla by se z larvy královna, ale včela dělnice.  Předávkování je prakticky nemožné.

Radost ze života přeje bylinkář Standa.