Anginovník čínský

Popis: Je mrazuodolná, i když v krutých zimách může vymrznout. Je možné a vhodné ji pěstovat v květináčích. Rostlina se podobá kosatci. Má větvený oddenek, listy jsou mečovité, 3 cm široké a až 40 cm dlouhé. Je vysoká až 1 m. Řídká květenství, květy mají oranžové nebo žluté a červeně skvrnité. Semena jsou velikosti hrášku, jsou kulatá a tmavá a rostou v tobolkách. Kvete v měsících VII až IX. Původem ve východní Asii Léčitelství:Sbírá se oddenek nebo list.Droga obsahuje glykosidy (belamcadin, tectoridin), flavonoidy, třísloviny, silice, trochu saponinů a zřejmě i blíže neprozkoumané alkaloidy.Oddenku se užívá při poruchách žláz s vnitřní sekrecí (např. pohlavní žlázy), při revmatismu, při nadýmáni a zácpě a protože působí i močopudně, lze jej aplikovat i při chorobách ledvin a močových cest. List se užívá obvykle čerstvý, jeho žvýkání může pomoci při angíně nebo zahlenění. Oddenek se podává ve formě odvaru, jenž se pije 4x denně po 125 ml. Mladé listy obsahují léčivé glykosidy. Podle čínského lékopisu blahodárně ovlivňuje hlasivky,pomáhá při angíně,proti chřipce,krčních zánětech, průdušek a plicních chorob. Má kladný vliv na hormonální systém a protinádoroné účinky. Užívání:Účinná část jsou listy a oddenky.Dá se též vylouhovat v lihu a zředěný užívat jako kloktadlo. Angínovník působí poměrně razantně až mírně toxicky, proto by se jej nikdy nemělo užívat v nadměrných dávkách. Žvýkání čerstvých listů (cca 3cm)by nemělo trvat déle než půl minuty a nemělo by se opakovat více než 6x denně. Pří déletrvajícím žvýkání se totiž u některých jedinců mohou objevit dosti nepříjemné alergické reakce (otoky dýchacích cest).