Autonomní nervový systém

Sympatikus a parasympatikus jsou dvě hlavní větve autonomního nervového systému. Tento systém se nazývá autonomní (nebo vegetativní) proto, že funguje zcela automaticky, bez naší vědomé kontroly, řídí srdeční tep, trávení, dýchání, rozšiřování zornic nebo pocení.

Představte si je jako plyn a brzdu v autě. Oba systémy neustále spolupracují a udržují tělo v rovnováze (homeostáze), ale každý z nich připravuje tělo na úplně jinou situaci.

1. Sympatikus – Systém pro boj nebo útěk (Fight or Flight)

Sympatikus se aktivuje, kdykoli tělo vnímá hrozbu, stres, fyzickou zátěž nebo nebezpečí. Jeho úkolem je mobilizovat veškeré energetické zásoby a připravit organismus na okamžitou akci – na boj o život, nebo rychlý útěk.

• Hlavní neurotransmitery: Adrenalin, noradrenalin.
• Co se děje v těle:
• Srdce a cévy: Srdeční tep se zrychluje, krevní tlak stoupá. Krev se přesouvá z kůže a vnitřních orgánů do kosterních svalů, aby měly sílu.
• Dýchání: Průdušky se roztahují (dilatace), dýchání se zrychluje, aby tělo dostalo co nejvíce kyslíku.
• Oči: Zornice se rozšiřují (mydriáza), abychom lépe viděli nebezpečí i periferním viděním.
• Trávení a reprodukce: Tyto procesy se zcela zastaví. V situaci ohrožení života není čas trávit oběd nebo řešit rozmnožování. Žaludeční sekrece a pohyb střev (peristaltika) se utlumí.
• Energie: Játra začnou bleskově uvolňovat glukózu (cukr) do krve, abychom měli okamžité palivo.

2. Parasympatikus – Systém pro odpočinek a trávení (Rest and Digest)

Parasympatikus nastupuje v okamžiku, kdy nebezpečí pomine a tělo je v bezpečí a klidu. Jeho úkolem je regenerace, obnova sil, ukládání energie a oprava tkání.

• Hlavní neurotransmiter: Acetylcholin, klíčový posel v nervové soustavě. Je to látka, která dává povel svalům, aby se smrštily. Bez acetylcholinu byste nehnuli ani prstem. V mozku je zásadní pro udržení pozornosti, logické uvažování a ukládání informací do paměti. Tělo si acetylcholin vyrábí ze dvou základních složek: z cholinu (který musíme přijímat v potravě, vejce, ryby a mořské plody) a z acetylu (který vzniká při metabolismu cukrů).
• Co se děje v těle:
• Srdce a cévy: Srdeční frekvence se zpomaluje, krevní tlak klesá. Krev se vrací zpět do útrob a ke kůži.
• Dýchání: Průdušky se zužují zpět do normálu, dech se zpomaluje a prohlubuje.
• Oči: Zornice se zužují (mióza), oko se zaostřuje na detaily nablízko.
• Trávení: Nastává masivní aktivace. Stimuluje se tvorba slin, žaludečních šťáv a žluči. Rozhýbou se střeva, probíhá vstřebávání živin a vylučování odpadních látek (aktivuje se močový měchýř).
• Imunita a oprava: Teprve v této fázi tělo efektivně bojuje s infekcemi a opravuje poškozené buňky.

Přehledná srovnávací tabulka

Problém moderní doby: Sympatická dominance

Naše evoluční nastavení je skvělé, pokud utíkáte před medvědem. Medvěd buď odběhne, nebo vás chytí – v obou případech stresová reakce během pár minut skončí.

Dnes ale medvědy nahradily termíny v práci, maily, zprávy nebo finanční starosti. Tělo nedokáže rozlišit fyzické nebezpečí od psychického stresu, takže aktivuje sympatikus na celé hodiny či dny. Výsledkem chronické nadvlády sympatiku je pak vysoký krevní tlak, žaludeční vředy, poruchy spánku, chronická únava a oslabená imunita. Proto je vědomá aktivace parasympatiku (pomocí dechu, chladu či stimulace bloudivého nervu) pro moderního člověka naprosto klíčová.

Nevím, co by mě řekl stařeček na tento článek, ale bylo by to můdré, tak jako když mě říkali, ogare uč se, ať nezmůdříš až zestárnutím a měl pravdu