Višeň

Višeň obecná nebo pouze višeň  Prunus census – to nejlepší na griotku.

Odrůdy třešní a višní, které se dají jíst za syrova, jsou dobrým zdrojem draslíku, ten pomáhá udržovat pravidelný rytmus srdce a zdravou pokožku.  Navíc obsahují nezanedbatelné množství vitaminu C. Na sever od Alp se třešně dostaly s Římany v 2. století n. 1. a v Čechách se běžně pěstují od 12. století, višně přišly asi z východního Černomoří později, ale už ve 14. století jsou v Čechách zmiňovány višňové sady. V přírodním léčitelství se třešně cení pro pročišťující schopnosti - panuje totiž domněnka, že odvádějí toxické látky a tekutiny a čistí ledviny. Mají mírně projímavý účinek, takže pomáhají proti zácpě. Dávka 250 g čerstvých nebo zavařených třešní denně navíc snižuje hladinu kyseliny močové v krvi, čímž do určité míry chrání před vznikem dny. Dále obsahují velké množství jódu, je proto vhodné pro nemocné se štítnou žlázou a bolestmi páteře, dále mají karoten, železo, draslík, hořčík, fosfor, zinek, třísloviny. Višně jsou spíše zdrojem minerálních látek a mají vliv na snižování horečky, posilování kapilár, jsou dobré proti zánětům. Třešně a višně mají mnoho vápníku pro kosti a zuby a pro správnou funkci nervů, železa pro krvetvorbu a dýchání buněk a draslíku, který podporuje vylučování vody z těla. Třešně jsou ideálním ovocem proti zánětům, parodontóze a artritidě.

Při nákupu třešní vybíráme šťavnaté pevné plody se zelenou stopkou, která je zárukou čerstvosti. Barva se podle druhu liší od světle žluté nebo tmavočervené až po méně běžnou purpurovou, případně skoro černou. Višně by měly být šťavnaté a kulaté. Obvykle mají jasně červenou nebo tmavě karmínovou barvu.

Bylinkář Standa.