Okurka setá

Cucumis sativus – každá, která chce být hezká, tak pro ní spěchá.

Domovinou okurek je jižní Asie. Do Evropy se dostaly v šestnáctém století díky zámořským plavbám a válkám s Turky a jejich blahodárné účinky na lidské zdraví neunikly pozornosti tehdejších lékařů ani lidových léčitelů. A že tomu tak bylo, dokládá Mattioliho herbář kde píše o okurce „okurky nutí na moč, ne však tak mocně jako dýně. Utlučené semeno jest dobré píti s mlékem nebo vínem proti zranění a zjitření měchýře. Stejné množství semena okurkového a kmínu, asi tak špetka rozetřená na prášek a požitá v sladkém víně uklidňuje kašel a vyčišťuje prsa od šlemu a hnisu. Okurky nakrájené na malé terčíky a přikládané, ochlazují a mírní všeliké horké otoky. Svojí vůní zahánějí omdlévání. Kdožby okurkové semeno v mléce namočil, prve než by je zasadil, bude míti okurky libější a chutnější.“

Okurka ač obsahuje 95 % vody nám dodává vitamíny B, C, E a K, minerály jako draslík, hořčík, fosfor, měď a mangan. Obsahuje kyselinu listovou a proto je vhodná pro lidi trpící dnou, snižuje ukládání kyseliny močové. Nejdůležitější je obsah enzymu erepsinu,  který štěpí bílkoviny. Okurku najdeme i v řadě kosmetických přípravků. Vymačkaná šťáva díky obsahu křemíku  povzbuzuje zdravý růst a pružnost vlasů i vazivových tkání. Obklady z plátků okurky pleť pročistí a projasní, zklidní záněty a otoky kolem očí. Okurková maska zlepší vzhled každého typu pleti. 

Dámy, pokud se budete chtít okurkou vylepšit, tak nezapomeňte na stařečkovo moudro, „Pán Bůh je mocný, ale kráva zajíca nedohoní.“

Krásné babí léto přeje bylinkář Standa.