Lípa srdčitá

Tilia Cordata

Lípa je od pradávna jedním z nejoblíbenějších stromů po celé Evropě a hojně se s ní setkáváme již ve starých bájích, pověrách, poezii a výtvarném umění. Podle pověstí právě lípy osídlovali spravedliví a dobří duchové. Lidé je pak vyhledávali, aby se pod nimi schovali před bouřkou, v domnění, že do nich díky dobrým duchům neuhodí blesk. U nás se stala zásluhou Kolárovy Slávy dcery a národního obrození národním stromem.

Sbírají se celá květenství (Flos Tiliae) včetně listenu na počátku kvetení, kdy rozkvete asi polovina květů v květenství. Ve směsi nesmí být plody! Květy se suší ve stínu a pokud možno v průvanu nebo při umělé teplotě do 35 °C v načechrané vrstvě do 5 cm. Droga se snadno zapaří, čímž ztrácí kvalitu. Slunce a vyšší teplota také nepříznivě působí na účinnost drogy. Předsušení na slunci je nevhodné. Dobře usušené květy a listeny si mají uchovat svou původní barvu a charakteristickou vůni. Květ nesmí znovu navlhnout. Nesbíráme odkvetlá květenství s malými chlupatými plody ani poupata. Droga má slabě kořenitý pach a nasládle slizovitou chuť. Uchovává se v dobře uzavřených nádobách.

Lipový květ má močopudný účinek, kterého se využívá zvláště při chorobách z nachlazení. Jako sedativum má využití při nervovém podráždění i při nespavosti. Tvoří složku čajovin používaných při revmatismu. Má pozitivní vliv na tvorbu hlenu a usnadňuje odkašlávání. Květ lípy má podpůrný vliv na vylučování žaludeční šťávy, takže urychluje trávení. Podporuje tvorbu žluče a uvolňuje křeče trávicího traktu. Odvar z lipového květu dodává kůži jemný zlatavý nádech, proto se používá také v kosmetice.

Stejné účinky na náš organismus má i lipový med. Ovšem je zde jeden háček přírody. Aby lípa medovala, je zapotřebí teplota po dobu 48 hodin nad 18 stupňů, tj. jedna, až dvě vydatně teplé noci. Pokud se lípa takzvaně nezapotí, tak nemá nektar, který včela potřebuje na výrobu medu. Letos jsou již dobře nalité poupata, snad budou i teplé noci.

Příjemné posezení u lipového čaje přeje bylinkář Standa