Bříza

Bříza bělokorá - Betulapendula.

Bříza bělokorá, ta bílá kráska s převislými větvemi.

Bříza bělokorá je hojně rozšířená po celé Evropě a Západní Sibiři od nížin až vysoko do hor. Dává přednost nevápenatým kyselým půdám a vyžaduje dostatek světla, ale jinak je velice odolná a nenáročná.

Sbírá se kůra, listy a pupeny. Pupeny sbíráme na jaře ze starších stromů před vypučením (duben–květen). Odřezáváme je spolu s větvičkami výhradně ze stromů poražených při zimním průklestu. A sušíme ve stínu nebo v sušárně při teplotě do 30 °C. Suchá poupata mají při drcení příjemnou vůni a štiplavou chuť. Listy sbíráme na jaře před a během květu (duben, květen a červen). Trhají se buďto jednotlivě nebo se zdrhují z větví. Nikdy netrháme listy koncových větví a vždy dbáme, aby na stromě zůstal dostatek listů. Sušíme je ve stínu nebo v sušárně při teplotě 30–40 °C. Sběr je vhodný pro začátečníky, protože listy jsou velmi odolné vůči zapaření. Kůru sbíráme brzy na jaře. Sušíme ji na slunci nebo v sušárně při teplotě do 45 °C.

Listy jsou součástí čajových směsí s močopudným, dezinfekčním a potopudným účinkem. Jsou obsaženy v průmyslově vyráběných čajových směsích, které jsou pomocnými léky při chorobách močových cest a při redukční dietě. Droga nemá vedlejší účinky; důležité je, že zvýšené vylučování moče není provázeno drážděním ledvin. V lidovém léčitelství se macerát, zápar nebo případně odvar z březových listů (před použitím se musí listy rozřezat nebo rozdrobit, aby se účinné látky lépe vyluhovaly) používá jako močopudný čaj nejen při léčbě ledvinových kamenů, ale i při revmatismu a dně.

Pěkné jaro Vám přeje bylinkář Standa.